Kronika
Historie obce Lupenice Lupenické památky a památné stromy Posvícenské noviny obce LupeniceVážený čtenáři,
vítej na internetové stránce věnované kronikářským záznamům o životě v obci Lupenice. Nejstarší zápisy, které mi jsou o lupenických událostech k dispozici, pocházejí z následujících zdrojů:
- Knihy protokolů Hospodářské besedy v Lupenici z let 1886 až 1942
- Kroniky školy obce Lupenice z let 1902 až 1975
- Divadelní zápisy Hospodářské besedy v Lupenici z let 1903 až 1940
- Divadelní zápisy ochotníků v Lupenici z let 1948 - 1968
- Kronika obce Lupenice vedená od roku 1927.
V uvedených zdrojích mně nejvíce uchvátila práce Antonína Čecha, řídícího učitele a správce zdejší jednotřídní školy, který od počátku vedl školní kroniku. Jak jsem pochopila, byla to právě jeho inciativa, díky které bylo v roce 1927 započato také psaní obecní kroniky. Jeho pečlivým a úhledným rukopisem je v prvním dílu kroniky obce na úvodních 96 stranách detailně zaznamenán historický vznik Lupenice, popis lupenických památek a památných stromů a celkové rozpoložení lupenické společnosti na počátku 20. století. Ve školní kronice se pak mimo jiné nachází jeho nesmírně poutavé líčení událostí první světové války. Bohužel jsem neměla příležitost pana učitele Čecha osobně poznat, ale soudě podle jeho krásných a výstižných textů se domnívám, že se muselo jednat o člověka váženého, moudrého, vzdělaného a sečtělého.
Od září 1927, kdy se Antonín Čech odstěhoval na penzi do rodné obce, pokračoval v psaní obecní kroniky pan učitel Josef Václavů. Když v roce 1934 s psaním skončil, nastala v zápisech dlouhá odmlka až do roku 1957, kdy se kronikářské práce ujal Josef Šklíba (č.p. 49), který kroniku dopsal zpětně od roku 1935 do neúplného roku 1942. Předlouhých 40 let pak stránky první obecní kroniky zely prázdnotou, čímž jsme navždy přišli o dobové záznamy z těžké doby druhé světové války, jakož i poválečné obnovy a modernizace obce. Až v roce 1982 se kronikářství ujímá Josef Šklíba (č.p. 34), který dopisuje alespoň ve stručnosti záznamy od roku 1942. Při této náročné práci musel vycházet ze strohých zápisů ze schůzí představitelů obce a z rozhovorů s pamětníky, kterých však již bylo pramálo a postupně umírali. Obávám se také, že interpretace událostí nutně musela být zkreslena vědomím politického dohledu a nesvobody slova v tehdejším totalitním režimu. Když v roce 2001 Josef Šklíba zemřel, dopsala za něj kronikářské záznamy za rok 2001 a 2002 manželka Marie Šklíbová.
Poslední mou předchůdkyní byla Marie Čižinská, babička mého manžela, která vedla lupenickou kroniku od roku 2003 do roku 2012. Stejně jako ona, i já se ve svých zápisech hodně věnuji záležitostem spojených s rodem Čižinských z Čižin, což není způsobeno pouze příbuzenskou vazbou, ale je tak konáno z objektivních příčin úzké provázanosti tohoto starého zemanského rodu se samotným vznikem obce Lupenice a celou její následnou historií.
Kronika obce má momentálně tři díly, přičemž první díl zachycuje roky 1927 – 1984, druhý díl roky 1985 až 2002 a třetí díl rok 2003 a následující. Nutno podotknout, že ve všech dílech kroniky se kronikáři vrací k historickým událostem, několikrát je zde například popisován vznik obce Lupenice, a každý z kronikářů k tomu přidává nějaký svůj objev či komentář.
Všechny zmiňované kroniky (kromě třetího dílu kroniky obce) jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou. Fotokopie jednotlivých stran těchto kronik jsou mi k dispozici na CD. Třetí díl obecní kroniky, do kterého jsou aktuálně zapisovány kronikářské záznamy, je fyzicky uložen buď v budově školy v prostorách Obecního úřadu, nebo přímo u mě v Lupenici č.p. 20.
Současná kronika je tlustá kniha v kožené vazbě, kterou zhotovil pan Vlastimil Dyntar z Vamberka a prozatím je v ní popsáno něco přes 500 stran. Vždy, když touto krásnou knihou listuji nebo do ní zapisuji, případně do ní někdo jiný chce nahlédnout, mám velký strach, aby se nějakým způsobem nepoškodila. Tolik hodin práce nad ní bylo stráveno a dosud není žádným způsobem zálohována.
Současná doba a její výdobytky mi naštěstí umožňují, na rozdíl od mých předchůdců, kroniku nejenom zálohovat ofocením každé jednotlivé strany, ale přímo převést do elektronické podoby tak, aby byly dostupné online komukoliv, kdo bude mít zájem do nich nahlédnout. Postupnou elektronizací lupenických kronik bych tedy ráda přispěla k odkazu lupenických kronikářů, který zde zanecháváme budoucím generacím.
Elektronizace lupenických kronik nebude úkol snadný, neboť každý ze třech dílů kroniky obce čítá několik set stránek hustě popsaných textem. Přesto věřím, že se mi toto dílo v nějakém rozumném časovém horizontu podaří dokončit. Pak bude možno jednoduše v kronikách vyhledávat jména předků či jakékoliv události a k různým účelům si tisknout libovolné pasáže v uživatelem požadovaném formátu.
První vlaštovkou v procesu elektronizace lupenických kronik budiž Posvícenské noviny obce Lupenice, které jsou vydávány u příležitosti Václavského posvícení roku 2015. Noviny jsou věnovány jednotlivým posvícenským akcím, které jsou prezentovány v kontextu vybraných lupenických historických událostí. Jejich popis byl doslovně převzat z dosavadních lupenických kronik školy a obce, což je v novinách vždy s patřičným odkazem uvedeno. Kromě toho jsem provedla stručný výtah kronikářského popisu lupenické historie, místních památek a památných stromů, na což se tedy tyto internetové stránky již nyní odkazují.
Věřím, že dosavadní i budoucí kronikářská práce se touto formou komunikace a medializace dosud nebývalým způsobem přiblíží lupenickým občanům a přispěje k soudržnosti a sounáležitosti s naší krásnou vískou. Neboť to, co prožili naši předci, musíme mít stále na paměti. George Santayana: „Ten, kdo zapomene svoji minulost, je odsouzen znovu ji prožít.“.
Romana Čižinská
Kronikář obce Lupenice od roku 2013
